Poslední dobou co sleduji pár blogů, pozoruji jak se mezi sebou jednotlivé strany hádají. Proč? Kdo ví.. Já osobně jsem na ten důvod doposud nepřišel, napadá mne snad jen: závist, potřeba zviditelnit se, honění návštěvnosti.. Vážně netuším proč to tak je.

Strany jednotlivých konfliktů mi připadají jako „obdivovatelé“ Radka Hulána vs. jeho odpůrci. Já osobně se nestavím ani na jednu stranu. Ano, mám svůj názor, nicméně ten nebudu uveřejňovat, ještě by se o mně psalo bůhví kde a o to vážně nestojím (ano, pravda, každá reklama dobrá).

Já tuto situaci pozoruji spíše jako ta třetí osoba, ten pozorovatel co se dívá na obě dvě strany. Zcela mi to tak vyhovuje. Vždy, když si přečtu nějaký článek o tom, jak ten a ta píší jen o písničkách, jak špiní google svými trapnými články, jak uvádí články jejichž informační hodnota je nulová (např. kradení-podobnost designů) a podobně. No ale co? Každý píše tak jak chce a o čem chce. Tomu se říká svoboda projevu, demokracie.

Ano, je pravda že některé RS mají vážně dost dobré SEO, tudíž jejich články Google (nebudu uvádět další z XY vyhledávačů) se indexují mezi prvními, nicméně není to vždy na škodu. Pokud někdo hledá pouze informace o dané skupině, informace o tom jaké jsou v albech písničky + jejich videa, je to přeci jen informace kterou člověk ocení, nebo snad ne?

Ať si proboha každý píše tak jak chce a o čem chce. Někdo se tomu zasměje, někdo naopak. Každý na to má jiný názor, ale určitě by nebylo na škodu se zamyslet, než nějaký ten článek zveřejním, přeci jen není dobré psát článek za každou cenu, ale podstatné by mělo být to, zda to má, nebo nemá hlavu a patu.

Číst o tom, jak se dva dospělí lidé do sebe navážejí a dohadují se o absolutně triviálních věcech je k smíchu. O to víc je to k smíchu, když vím že oba dva lidé jsou dospělí. Občas si připadám jako bych nečetl dospělého člověka, ale malé děcko co právě vyšlo z mateřské školy.

Možná by už bylo na čase zapojit trochu hlavu a začít přemýšlet prvně nad sebou a poté až nad ostatními. Přeci jen, „prvně bychom si měli zamést na svém vlastním písečku“ a poté se až dívat na ostatní, nebo se snad pletu?