<rss version="2.0">
  <channel>
    <title>Gigabox.info &gt; RSS &gt; Celé články</title>
    <link>http://gigabox.info</link>
    <description>Gigabox.info - Celé články</description>
    <language>cs</language>
    <pubDate>Wed, 08 Sep 2010 12:28:03 +0200</pubDate>
    <lastBuildDate>Wed, 08 Sep 2010 12:28:03 +0200</lastBuildDate>
    <ttl>60</ttl>
	<image>
		<title>Gigabox.info - Celé články</title>
		<url>http://fam.gigabox.info/bug.png</url>
	</image>

<item>
  <title>Laser, optika, nebo BlueTrack?</title>
  <link>http://gigabox.info/postrehy/laser-optika-nebo-bluetrack/</link>
  <description>
&lt;p&gt;Nedávno jse mne &lt;a
href=&quot;/redir.php?link=http://kub4jz.gigabox.info&quot;&gt;Kub4jz&lt;/a&gt; zeptal jaký je
vlastně rozdíl, mezi laserovou a optickou myší, tedy jejich senzorech.
Popsal jsem mu tedy v kostce jejich rozdíly (výhody/nevýhody) a napadlo mne
o tom napsat + přidat ještě nejnovější technologii od firmy Microsoft,
BlueTrack. Zajdeme trochu do hloubky a podrobně si popíšeme všechny
technologie.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Optika&lt;/strong&gt; Optické myši spatřily světlo světa dlouho
předtím než se dostaly mezi běžné uživatele. Zásluhu na tom mají dva
lidé. Steve T. Kirsch, zakladatel Mouse Systems corp. a Richard F. Lyon,
kteří představili dvě různé technologie optických myší.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Kirsch k detekci změny polohy využil infračervené diody, které
osvětlovaly speciální kovový povrch, na němž byla infra-pohlcujícím
inkoustem natisknuta jemná mřížka. Pohyby myši následně detekoval
infrasenzor rozdělený na čtyři části. Data ze senzoru přebíral
řídící čip v myši a dle nich vyhodnocoval směr a rychlost pohybu.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Lyon k problému přistoupil zcela odlišně. Jeho myš (prodávaná pod
značkou Xerox) detekovala pohyb s pomocí 16ti pixelového senzoru
snímajícího světlo viditelného spektra, a ten rovněž obsahoval detekci
pohybu. Zde byl rovněž nutný speciální povrch, přesněji jemné bílé
tečky na černém pozadí. Obě myši tedy byly závislé na svých
podložkách a dlouho trvalo, než se této „nemoci“ zbavily a byly schopny
i cenově konkurovat tehdejším (kuličkovým) myším, a staly se tak
zajímavé i pro širokou veřejnost.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;O jejich rozšíření se nakonec postaral pokrok počítačových
technologií, kdy bylo umožněno i do těchto periferií zakomponovat
dostatečně výkonné snímací prvky, u nichž již nepotřebujeme mít po
ruce speciální podložky. Tímto krokem optika překonala mechaniku a získala
nad ní náskok. Moderní optické myši využívají optoelektronické čipy
snímající povrch ve stupních šedi, po kterém myš klouže a jenž je
osvětlován světelnou diodou. Čip v myši poté přijímá obraz zaostřený
čočkou, vyhodnocuje nasnímané obrázky, vzájemně je porovnává a určuje,
kam a jak rychle se myš pohybuje.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;U optických myší tak rozlišujeme několik vlastností:&lt;/p&gt;

&lt;ul&gt;
	&lt;li&gt;Velikost snímacího senzoru (pixely) – dnes se pohybuje většinou od
	16×16 po 30×30 pixelů&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;Rozlišení (pixely na palec) – optické rozlišení myši, dané
	vlastnostmi zaostřovací čočky a velikostí optoelektrického senzoru.
	Udává se rovněž v CPI (Counts Per Inch) a přesně jde o počet pixelů na
	jeden palec, který optický senzor vidí.&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;Obnovovací frekvence (Hz) – na té závisí možná rychlost
	pohybování s myší bez toho, aby se „utrhla“. Pohybuje se v široké
	škále, zhruba od 1 po 7kHz.&lt;/li&gt;

	&lt;li&gt;Dále na rozlišení a obnovovací frekvenci závisí odvozená hodnota,
	udávající množství dat, jež senzor dokáže zpracovat – Mpixely za
	sekundu. Dojdeme k ní velmi jednoduše, když mezi sebou vynásobíme
	frekvenci snímání a počet pixelů v každém obrázku.&lt;/li&gt;
&lt;/ul&gt;

&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Laser&lt;/strong&gt; Laserová myš se na trh dostala díky dvěma
firmám – Logitech a Agilent Technologies (dnes Avago), když v roce
2004 představily myš MX1000. Místo LED diody byl využit laser, což
dovolilo zvýšení rozlišení snímaných obrázků. Nová technologie se
však nevyvarovala problémů. Uživatelé si stěžovali především na
špatnou odezvu myši poté, co byla zvednuta z povrchu, přemístěna a opět
položena.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Další revize však tyto problémy vyřešily a dnes laserové myši
překonávají optiku, především díky své vysoké přesnosti a tím odezvě
i při velmi jemných pohybech. Laser také má lepší vlastnosti při
použití na problematických površích, jako jsou lesklé, nebo bílé povrchy
(osvícení laserem vrací do snímacího čipu vysoce kontrastní obraz
zachycující sebemenší rozdíly).&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;strong&gt;BlueTrack&lt;/strong&gt; Společnost Microsoft představila revoluční
technologii BlueTrack, která pro uživatele znamená absolutní svobodu při
práci s osobním počítačem. Nové myši, které budou těmito senzory
vybaveny, se totiž snadno vypořádají i s jinak problematickým povrchem,
jakými jsou například koberce nebo lesklé desky. Zákazníci tak mohou dát
sbohem podložkám pod myš a například při práci s notebookem se
neomezovat tím, kam si mohou sednout. Microsoftu se totiž podařilo
zkombinovat spolehlivost a nenáročnost optických senzorů spolu
s mimořádnou přesností laserových čidel do jediné proprietární
technologie – BlueTrack. Ta si hravě poradí jak s žulovou deskou
u stolku v kavárně, tak s jemným povlečením na posteli hotelového
pokoje.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Technologie BlueTrack si odbude svůj komerční debut ve dvojici nových
myší, které se představily v polovině října. Jedná se o modely
Explorer Mouse a menší verzi Explorer Mini Mouse. Pod decentním chromovým
lemem je při chodu vidět jemná modrá záře, která novinky jednoznačně
odliší od jakékoli jiné myši na trhu. Obě jsou provedeny v ergonomickém
designu a k počítači nebo notebooku se připojují pomocí bezdrátové
technologie na 2,4 GHz, což zaručuje dosah téměř deset metrů. Přijímač
se zapojuje do libovolného USB portu a po odpojení se dá vložit zespodu do
těla myši tak, aby se neztratil a nepřekážel na cestách.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Obě myši jsou dodávány s tříletou zárukou od společnosti
Microsoft.&lt;/p&gt;

&lt;!-- by Texy2! --&gt;</description>
  <pubDate>Tue, 23 Dec 2008 22:51:34 +0100</pubDate>
  <category>Články - Celé</category>
</item>

</channel>
</rss>